Přihlaš se k odběru novinek ZDE

Kontakt:   +420 731 402 949, info(a)cistysport.cz, cistysport(a)gmail.com 

© 2016 - 2019 spolek Čistý sport.  Vytvořeno týmem Čistého sportu

Příběhy a reference

Čistý sport již není jenom projektem jednoho nebo dvou nadšených kluků.. Čistý sport se stává hnutím a součástí životního stylu mnoha lidí. Postupem času se potkáváme se stále novými lidmi, kteří nás upěvňují v tom, že projekt Čistý sport má smysl! Vybrali jsme některé příběhy, které publikujeme níže.. Děkujeme! 

                                                                                                                                                                                                                                    

Ondra Továrek

Od dětství mám handicap pravé ruky. Na kole jsem jezdil vždy jen rekreačně, ale často. Vše důležité začalo před 3 lety, kdy mě k závodní cyklistice dovedl Jarda Pytel, majitel cykloshopu v Ostravě, absolvoval jsem své první závody a cyklistika se pomalu dostávala do mého života.

Honza Trávníček

S Honzou jsme se blíže před dvěma lety na soustředění v Toskánsku a od té doby jsme v kontaktu a potkáváme se na různých sportovních akcích. Tráva je skvělý člověk a vždycky nás dokáže povzbudit. Je to náš AMBASADOR! Je také jedním z předních Českých horolezců, kteří šlapou na fakt vysoké kopce..  V tomto roce jej čeká vrchol v pohoří Karákorám - Lamba Pahár nebo-li .. K2. Honzovi trošku pomáháme s přípravou a držíme jemu i Radkovi Jarošovi palce!

V mé první cyklistické sezoně jsem odjel pár místních závodů a propadl cyklistice. Přemýšlel jsem, co dále. Na internetu jsem narazil na informace o pořádání Českého poháru handicapovaných, který se koná po celé republice. Rozhodnutí bylo jasné, zkusím se v nové sezóně těchto závodů zúčastnit.

Po absolvování několika závodů v ČP přišla nabídka jet závod 111 hodin v týmu Černí koně, kde bohužel kolabuji a tato negativní zkušenost mě přiměla tuto situaci řešit. Rozhodl jsem se najít trenéra, dát tréninku hlavu a patu a tím vyřešit i podceňovanou stravu. Po nekonečném hledání a čtení různých recenzí padla volba na Ivana Rybaříka a jeho projekt ČISTÝ SPORT, datoval se začátek srpna 2015.

Při prvním osobním setkání s Ivanem v Táboře, mi byl představen celý koncept Čistého sportu, tvorba tréninku a vše s tím spojené. Přišlo mě to velmi zajímavé a hned jsem se s nadšením do této spolupráce pustil.

Začalo se pracovat jak na zdravé stravě, tak i na trénincích, které byly pro mě novinkou a začátky nebyly zrovna lehké, trávit po práci hodiny pravidelným systematickým tréninkem.

Moje velké nedostatky ve stravě, která nebyla vůbec vyvážená a jídlo jsem do té doby vůbec neřešil a jedl vše, jako skoro většina z nás. Přecházení na zdravou stravu tělo neslo těžce, ale o to více mě tento životní styl začínal bavit a každá nová rada a zkušenost ohledně stravy a tréninkové plány mě utvrdily v mém názoru, že jdu správnou cestou a vše chce svůj čas.

Snažili jsme se s trenérem ve zbytku sezóny o slušné umístění v Českém poháru handicapovaných, které se nakonec podařilo 2. místem a prvním pohár, z kterého jsem měl obrovskou radost a nastartoval mě dále pracovat na sobě.

Spolupráce do další a to třetí závodní sezony byla pro mě jasná volba. S trenérem začínáme pracovat naplno, už od podzimu, na jaře absolvuji soustředění v Toskánsku, které pořádá CK ČISTÝ SPORT a je zaměřeno také na zdravé stravování. Za mě velmi vydařená aktivní dovolená, v příštím roce určitě nebudu chybět, stojí to za to se s těmito lidmi opět setkat a potrénovat na začátku nové sezóny, příjemná pohodová a kamarádská atmosféra.

Pro rok 2016 máme stanovené s Ivanem dva cíle. Zkusit vyhrát ČP Handicapovaných, jedná se ve většině o maratony horských kol a hlavním naším cílem je Mistrovství České republiky handicapovaných. Prozatím se vše daří i po zdravotní stránce, hodně mě v tomhle směru pomáhá výborná fyzioterapeutka Lenka Jůzová.

Ivanovy tréninky a dlouhodobý plán posouvají mé hranice dál a dál, ve stravě se po roce, už dobře orientuji a aplikuji každodenně, své tělo jsem se naučil více vnímat. Před týdnem se mi podařilo před pár lety nemožné a to mistrovství České republiky, v kategorii lehký handicap vyhrát!

Práce s Ivanem je pro mě velká sportovní zkušenost. Je to trenér, osobnost a opora.

Jana Puhalová

S Jančou jsme se potkali v roce 2015 v Toskánsku. Je to velmi energická a příjemná mladá dáma, která má nadšení pro zdravý životní styl. Jana je trenérka, konzultantka a lektorka roku 2011 oceněná Asociací institucí vzdělávání dospělých. Ptáte se co vyučuje? K jejím oblíbeným tématům patří trénink kognitivních funkcí, trénink interních lektorů, komunikace, prezentační dovednosti a projektový management. Jejím cílem je ukázat každému z trénovaných jeho skrytý potenciál a dodat mu tak velmi nenásilnou formou sebedůvěru v sebe sama.

Na kole jezdím již delší dobu, nijak vrcholově, nicméně bikové závody mě opravdu baví jako cyklo nadšence. Na doporučení jsem se přihlásila na cyklo soustředění v Toskánsku s Čistým sportem. Rozhodování bylo velmi jednoduché, celý "čistý" koncept přišel jako na zavolanou.

 

Snažím se řešit kombinaci sport - vyvážená strava tak, aby tělo dostalo vše, co potřebuje. Aby mělo dostatek energie na všechny mé sportovní i nesportovní výmysly. Nikdy ze mě nebude vrcholový závodník, ale sport mě baví a energeticky vyvážená strava k tomu patří. Soustředění s Čistým sportem mi nabídlo cyklistiku v nádherné části země s energeticky vyváženou stravou a upřímně - po 3 dnech na soustředění jsem mohla spát 4 hodiny denně a energie bylo stále dost. Dokonce se nedostavila ani svalová únava!

 

Pomáhala jóga, masáže, pravidelné odborné protahování, masáže a další - učení se cítit každou částečku našeho těla a umět s tím pracovat. Ovšem Čistý sport vytáhl další esa z rukávu - lidský přístup, pohodovou atmosféru a dostatek regenerace po výkonu pro všechny!

 

Díky večerním programům každý den jsem se dozvěděla hodně o přípravě podávané stravy, o zajímavostech ze světa cyklistiky a plno dalších fajn informací od zajímavých lidí. Celou dobu panovala veselá atmosféra plná lidskosti a opravdového zájmu sdílení a nejlepší na tom je, že z tohoto soustředění nebylo pouze o sportovních zážitcích, ale i o upřímných lidech, které vždy ráda potkávám a jsme stále v kontaktu. Není cesty zpět, akorát to vaření mi ještě tak moc nejde :).

 

Milan Michna

S Milanem a jeho manželkou Ditou jsme se potkali v Toskánsku na soustředění. Oba jsou velcí sympaťáci a věříme, že jsme se neviděli naposledy! Mimochodem Milan se nevěnuje jenom cyklistice, ale pracuje v lanovém centru v Trojanovicích..

www.tarzanie.cz

Na doporučení kamaráda jsem se přihlásil na cyklistického kempu v Toskánsku. Ač jsem nikdy nejezdil na silničním kole, šel jsem do toho. Výzvy mám rád, tak proč ne. Více než na šlapání na kole jsem se těšil na objevování tajů vyvážené stravy, která byla nedílnou součástí kempu. Přestože jsem ještě do minulého týdne jedl, tak nějak zdravě, věděl jsem, že to bude další milník ve způsobu stravování. Hned první snídaně byla výborná. Jahelná kaše se "sladkou" polevou a mandlemi. Ale co tam dělá ta mrkev? To byla má první otázka a nebyla toho dne zdaleka poslední. A tak jsem se ptal a ptal a dostával odpovědi, které měly logiku a chápal jsem je. Postupem času jsem se už nepátral po tom co v mém talíři dělá ta či ona potravina, ale spíše co je to v tom tak dobrého. Po třech dnech už jsem do svých chuťových pohárků dostával jednu lahůdku za druhou. Ano, musím potvrdit slova Ivana Rybaříka, který celý kemp vedl, že se mi změnily chutě. Další přidanou hodnotou bylo to, že ta strava opravdu fungovala. Jezdili jsme na kole zhruba od desíti do páté odpoledne a celou tu dobu jsem se nedostal do nějaké energetické krize. Bylo to určitě i tím, že jsme měli na trénink připravený iontový nápoj podle zásad vyváženého stravování. Žádná chemie, žádne energetické bomby ale fungující nápoj se vším co tělo při fyzickém zatížení potřebuje. Dnes už si umíme doma některé ty dobroty připravit, hlavně proto, že jsem měl v Toskánsku svou ženu, která se v kuchyni lecos přiučila. Mám li to shrnout tak jsem naprosto spokojen a celý kemp splnil má očekávání. Čistý sport= zdravý sport. Díky celému týmu.

 

Milan Michna

Vašek Petřík

Vašek je jeden z těch výjmečných lidí, kteří si opravdu jdou za svým cílem! Asi byste ho před rokem jen ztěží poznali. Sám jen s údivem pozoruji fotky z léta 2012. Jeho váha na začátku spolupráce byla 107kg.. Dnes je váha okolo 87kg  a Vašek na sobě stále tvrdě maká. 

Ivana Rybaříka jsem poznal na konci ledna 2013. Doporučení mi dal kamarád Dalibor Bek na snow-bike-campu v Jizerských horách. Já si myslel, když mám najeto cca 7000 km za rok 2012, že zvládnu snow-camp a poté také Expedici Laponsko s Janem Kopkou. Zkušenost z Jizerek, kdy jsem nestačil fyzicky na ostatní a projevily se i problémy s krečema v nohách, mě donutila něco změnit a vyhledat pomoc. Limitovala mě moje váha a moje strava (moc kafe, sladké limonády, energetické nápoje, jídelníček - všeho moc a hlavně večer).

 

Při návštěvě u Ivana v ordinaci jsme probrali způsob tréninku a stravování co bych měl změnit abych byl dostatečně připraven na Laponsko. První velkou změnou bylo abych pil jen vodu s coral mine a začal užívat Umeocet na křeče. A pokud budu chtít můžeme se domluvit i na dlouhodobějším tréninkovém vedení.

 

První tréninkový plán byl na 2 měsíce (únor březen) Do konce března se mi podařilo dát dolu 10 kg a o dost se zlepšila i fyzická kondice! Expedici Laponsko jsem zvládl! Z mé strany byla spokojenost s výsledkem a tak jsme se bez problému domluvili na další spolupráci. První dva závody bez dojetí do cíle, třetí už ano! Hurá, pro mě velký úspěch. Se změnou stravy a užíváním Ume (ocet nebo švestičky umeboshi) postupně vymizely křeče. Magnesium není všemocné... Umeocet dokáže víc. Chuť je specifická hodně slaná a já slané rád. Můj ranní drink.

 

V létě po týdnu stravování s čistým sportem na Churáňově šla váha zase o něco níž. S přítelkyní už máme také více zkušeností a stravu si doma postupně upravujeme. Trochu s tím bojují moje děti ale myslím že se to podá.  Sezónu jsem zakončil 2 závody s dobrým výsledkem v lepší polovině. Na podzim v říjnu byla naplánována očistná kůra colo-vada plus a regenerace. Obojí mám úspěšně za sebou. Po colo-vadě byla váha 85 kg!!! Teď mám 88 kg. Plán na rok 2014? Odjet více závodů a chci zkusit i delší maratony, možná 24h. Váhu dostat k 80 kg.

 

Dneska začínám druhý rok spolupráce s Čistým sportem...

 

Vašek Petřík

Když jsem byl naposledy s Ivánkem Rybaříkem, Kubou a jejich týmem z Čistého sportu v Toskánsku, padlo zrovna rozhodnutí, že K2 v roce 2013 nebude kvůli Radkovo omrzlinám a operacím :-(..

 

Tudíž trénink byl takový ... no asi jsem se trošku šetřil:-) - bylo více kafíček a zákusků ... no znáte to.

 

Nicméně letos je tomu jinak. K2 je jistá a tudíž není čas na nějaké kávičky a zákusečky :-) Takže tréninkový kemp na silničkách v Toskánsku je pro mne skutečně přípravný. Dokonce jsme vyrazili společně s "panem" Radkem Jarošem najezdit nějaké km. Konečně si tu cyklistiku užívám i se super kolem, neboť jezdím na scotťáckým CR1 - ufff to je rozdíl. Dokonce mám dobře nastavený posed a řeknu vám - kurňa posun - přestali mne bolet kolena a ták. Teď již bolí pouze plotýnková záda.

 

Co se týká stravy, tak jsem také neponechal nic náhodě a 14 dní před Itoškou jsem si dal očistnou dietní kůru "kolovádu" Je pravda, ž 4 dny o úplném hladu - tedy spíše jen o vodě a kaolínu mne docela prověřilo, ale sem debil, že jsem do toho trénoval a nenechal tělo čistit se v klidu. Jinak by to asi bylo úplně OK. Ale pak jsme se tedy skutečně cítil o dost lépe. Pár kilo dolů, omladil jsem na 20 :-)Plynule navázala strava v Toskánsku, která je hodně blízká makrobiotické stravě. A ono to fakt funguje. Já třeba na ranní rýžové kaši, jedné šimpanzí tyčince a jejich přírodním ionťáku odjedu 150 kiláků v kopcích. Bomba ! :-)

 

Klasický denní harmonogram, když se jede standartních 150 km:V 7h výběh a rozcvička, protažení.. V 8h snídaně - kašička, karokafčo, UGO štáva z čerstvého ovoce a zeleniny - ošetřeno vysokým tlakem ... takzvanou pasterizací (PS:šeptá mi do ouška brand manager UGO Martin Klofanda..:-)) A v 9h odjezd na švih ... cca 120 - 200 km. V 11h mne děsně bolí prdel :-) V 12h děsně visím v balíku a těším se na kopce, abych mohl ze sedla :-) V 13h po kiláku do kopce do sebe peru domácí energy gel (brand of Čistý sport, made by Kubajs) a skoro vyhrávám vrcholovou prémii... kopce mně jdou! V 14h navlékám na sebe vše co mám a hurá dolů - no přeci jenom je počasí letos dost naprd - je tak 15 stupňů max. a fouká - to je tedy zase jaro :-) Mezi 15h až 17h zpět na základně, kde je již připraven obídek - občas najdu sílu a jdu se ještě proběhnout na pláž - tak na hoďku.

 

Večerní program po 18h - protažení, masáž, večeře a přednášky o zdravé výživě či něco o horách :-) - Radek měl Gashe a průřez - já Annapurnu a Peru. A do toho všeho se snažím cvičit aspoň dvakrát denně na záda a břicho - prostě plotýnka musí zpět.

 

Asi chápete, že ty dvě knihy, co jsem si s sebou vzal zůstávají neotevřeny :-), pokud chci spát aspoň 7h. Za ten prodloužený týden budu mít najetý skoro litr, takže dobrá příprava bych řekl. Je naprosto neuvěřitelné, co jsou ti naši kuchaři schopni připravit ze zeleniny, tofu, tempehu apod.- fakt dobrý. Ale chce to zkušenosti a trpělivost, které mně zatím dost chybí :-(

 

V Toskánsku je spousta úžasných míst, kam jsme se stačili na kole juknout - přírodní sirné lázně, krásná horská městečka s místníma hrajícíma karty v baru, nádherná Elba, kterou jsme na kole objeli po pobřeží, sauna, grilované rybičky atd. atd. atd. Další nesmazatelný zážitek je sobotní výlet na Mt. Amiata 1737 m. Nejenže se nahoře sjezduje. Ale "výlet" měl 240 km a 2,5 kiláku převíšení. No bylo toho dost.Honza

 

"Tráva" Trávníček

Bohumil Jahn

Bohouš je cílevědomý chlap, který se dere po náročné a trnité cestě směrem k vrcholu. Mimo sportovní záliby je také profesionálním pilotem. V roce 2013 zaznamenal skvělý úspěch.. první místo v Xteře.. seriálu triatlonů.​

Trénink s Ivanem byl pro mě splněný sen. Po dlouhých měsících, kdy jsem si cyklistické tréninky organizoval sám a neměl jsem v tom až tak velký systém, jsem se rozhodl, že vyzkouším služby kvalitního trenéra.

 

Měl jsem před sebou poslední závod sezóny a v něm se mělo rozhodnout o tom, jestli obhájím třetí místo v Xterra ČP z roku 2012 nebo se letos na závěrečné vyhlášení vůbec nepodívám.

 

Nebyl to nikterak lehký úkol, protože moje konkurence mě značně převyšovala v MTB a na vyladění formy jsem měl zhruba 3 týdny. Ivana znám již dlouho a vím, že se zaměřuje na tréninkové plány a výživové poradenství pro cyklisty a jiné sportovce.

 

Zvedl jsem telefon a zkusil jsem mu zavolat. Po tom, co jsem Ivanovi ve zkratce vylíčil, o co jde a kolik mám času, řekl mi na rovinu, že se o 10 minut nezlepším, ale že se u mě pokusí za ty necelé 3 týdny maximálně vyladit formu a vychytat ´´mouchy´´.

 

Další den jsem už čekal v Táboře u Ivana v ordinaci, kde mě v rychlosti vyšetřil, zkontroloval krev a podrobil výslechu, aby si mohl udělat podrobný obraz o situaci a rozvrhnout mi tréninky na míru k dosažení kýženého výsledku.

 

Po vyšetření jsme vyjeli na kolo. Strašně jsem se těšil, protože trénovat pod vedením takové ikony MTB jako je pro mě Ivan Rybařík bylo jako splněný sen.Po krátkém rozježdění následovala technika v Jistebnickém parku. Bylo neuvěřitelné, jak rychle mě Ivan na kole odhadl, hned věděl kde jsou moje slabiny a na co je potřeba se zaměřit (a bylo toho na 3 týdny až až).

 

Odpoledne mi Ivan rozepsal tréninky až do data závodu s ohledem na moji pracovní dobu, rodinné povinnosti a regeneraci s tím, že pokud by byl nějaký problém, tak budeme konzultovat telefonicky nebo e-mailem.Další schůzka byla za týden opět v Jistebnici. Tentokrát se Ivan snažil posunout nenásilnou formou mé hranice o stupínek výše. Byl jsem překvapený, jak to vše perfektně navazovalo a jaký to moje snažení dávalo smysl. Ivan mi dokázal přesně spočítat, o kolik minut se můžu zlepšit v závodě na 30km, když spolu vychytáme základní věci jako je dokonalé projetí zatáček, efektivní vyjetí kopců a jiné pro mě zcela nové věci. Už tady mi bylo jasné, že jsem měl jeho nebo jiné podobné služby využít mnohem dříve a mé tréninky by byly minimálně o 50% efektivnější!

 

Další a poslední společný trénink s Ivanem byl 4 dny před závodem. Venku lilo jak z konve, ale Ivanův optimistický přístup mě nenechal na pochybách a hned se vyjelo na trať do Jistebnického parku. Prvních pár kilometrů se jelo skvěle, vyzkoušel jsem si věci na mokrém a kluzkém povrchu, pak přišel sjezd a můj defekt. Podotýkám, že to byl můj první po dvou letech. Díky Ivanovi a jeho zkušenostem jsem byl zpět na kole tak za 5 minut a jelo se dál. Technika v pohodě, dokonce se mi podařilo pokořit výjezd, který jsem předtím nikdy nedal. Cítil jsem se skvěle a dodalo mi to odvahu do těžších kousků. Už teď jsem pozoroval, že se na kole cítím více v pohodě a užívám si i věci, které mi dříve naháněly strach a nechtělo se mi do nich, ale to byl stále jen trénink.

 

Po tréninku jsme vše podrobně rozebrali nad skvělým obědem, který připravila Ivanova manželka Jana a dostal jsem pár posledních rad do závodu a k taktice.

 

Na závod jsem byl skvěle připraven a díky perfektnímu tréninku a psychologickému vedeni Ivana jsem byl i neskutečně motivován. Věděl jsem, kde mám své mezery a také mi bylo jasné, že není možné udělat zázrak za tři týdny, ale ten den jsem si prostě věřil.

 

Závod se jel na Klínech a propozice byly smrtelné -1,5 plavání, 33 MTB, a 8 Km běh po sjezdovce. Z vody jsem vyplavával v druhé polovině, normálně jsem rychlejší, ale měl jsem problémy s ramenem, které jsem si pohmoždil při pádu z kola. Na kolo jsem naskočil v relativní pohodě a hned nás čekal cca 7 Km dlouhý výjezd z Litvínova na Klíny. Chytil jsem se borce přede mnou a jel jsem si svoje tempo. Byl jsem překvapený, kolik lidí předjíždím, ale bylo to dáno i tím, že se jelo dohromady s kategorií easy. Cca v polovině závodu jsem dojel Tadeáše Pavlíka z Ostrova, o kterém vím, že je na MTB vždy přede mnou. Nepřikládal jsem tomu velký význam a makal dále. Na 25 Km jsem dojel borce, se kterým jsem se přetahoval o celkové třetí místo. Bylo to v táhlém stoupání, zařadil jsem se za něj a chvilku jsem se nechal táhnout a sledoval jsem, jak je na tom. Malinko zrychlil tempo, ale to mi nevadilo. Bylo na něm vidět, že není úplně v pohodě, počkal jsem si na dlouhou rovinku, která končila ostrou zatáčkou, za kterou se mu schovám, a šlápl jsem do pedálu. Snažil jsem se vypadat naprosto v pohodě, ale když jsem cítil, že se mě můj soupeř stále drží, začal jsem se obávat, jestli můj nástup nebyla hloupost a chyba. Zatnul jsem tedy zuby a ještě jsem zrychlil. Byl jsem rád, že jsem vepředu, protože pohled do mého obličeje by jednoznačně odhalil, jak se cítím. Za zatáčkou jsem se otočil a zjistil, že jsem sám. Měl jsem radost i strach zároveň a to mi dodalo sílu neustávat v mém tempu. Věděl jsem, že stále ještě musím dojet jednoho až dva borce z mé kategorie a pak udržet pozici v běhu, pokud chci myslet na celkové umístění na bedně.

 

Za další zatáčkou jsem nemohl uvěřit svým očím, šel proti mně největší favorit mé kategorie a adept na celkové vítězství v poháru Tomáš Obr. Ten den měl smůlu a udolal ho dvojitý defekt. Začal jsem cítit svojí šanci.

 

Při dojezdu do druhého depa jsem toho měl relativně dost (2500 výškových metrů v nohách) a ještě 8 Km po šílené sjezdovce před sebou. Když jsem se přezul a vyběhl na trať, zahlédl jsem, jak dojíždí do depa Petr Rezek, borec, který měl šanci skončit na prvním nebo druhém místě v poháru. Nemohl jsem tomu uvěřit, ale závod ještě nekončil. Přes nesčetné křeče a vnitřní psychologický boj jsem udržel svoji pozici i v běhu a na Klínech jsem si doběhl pro svoje historicky první vítezství v kategorii 30-39 let v závodě Xterra ČP.

 

Ten den jsem měl štěstí a skvělou formu, ale je jisté, že bez pomoci Ivana a jeho skvělé přípravy bych na Klínech nikdy nevyhrál.

 

Není to jenom o tom, že budete jezdit na kole do nekonečna, je to také o chytrém a dobře sestaveném tréninku, který bude reflektovat nejen vaši fyzickou připravenost, ale také vaši psychickou pohodu. A to je věc, kterou Ivan naplnil beze zbytku.

 

Moc děkuji a těším se na další spolupráci.S pozdravem

 

Bohumil Jahn